Úvod

Do podvědomí české veřejnosti se v poslední době dostávají pojmy jako automatizovaný externí defibrilátor (AED) či automatizovaná externí defibrilace.

Slýcháme o nich hlavně z úst lékařů a odborníků, kteří se snaží nejen skrze média seznámit nás s problematikou kardiovaskulárních onemocnění a AED. V médiích se také objevují zprávy o záchraně života pomocí těchto zázračných přístrojů - např. sportovní fanoušci si vzpomenou na příhodu českého hokejového obránce Jiřího Fišera, kterému tento přístroj zachránil život přímo na stadionu.

Když se řekne automatizovaný externí defibrilátor, mnozí z nás jistě tuší, že se jedná o jakýsi zdravotnický přístroj, který má nějakou souvislost s nápravou postiženého srdce. Pravda není daleko.

Na těchto stránkách, které vznikly v rámci projektu společnost MEDIPRAX CB s.r.o. Srdce v bezpečí, naleznete podrobné informace o automatizovaných externích defibrilátorech - k čemu jsou, pro koho jsou, kdo je může použít.

Abychom pochopili plně význam AED, řekneme si nejprve něco o problematice kardiovaskulárních onemocnění a náhlé zástavy oběhu.


 

Kardiovaskulární onemocnění, náhlá zástava oběhu

S moderním nezdravým způsobem života a rostoucím stupněm stresu se neustále zvyšuje počet lidí postižených kardiovaskulárním onemocněním.

Kardiovaskulární onemocnění způsobuje tzv. ateroskleróza, při níž dochází k nepravidelnému zbytňování cévních stěn především v důsledku ukládání lipidů. Toto nepravidelné ztluštění snižuje průchodnost tepen a hrozí - hlavně u malých tepének - až jejich ucpání.

Ateroskleróza postihuje i koronární tepny = tepénky zásobující krví srdeční sval. Jedná se o všem dobře známouischemickou chorobu srdeční ICHS.

Dojde-li k výraznému snížení průtoku krve či přímo ucpání koronární tepny (infarkt myokardu IM), přestává být srdeční sval zásobován krví (nemá na svou práci kyslík) a dochází k nejčastější poruše srdečního rytmu tzv. fibrilaci srdečních komor. Srdce bije velmi rychle a nepravidelně - míhá se neboli fibriluje. V tomto stavu nečerpá žádnou krev, krevní oběh je zastaven. Nastává klinická smrt.

Jistě si teď říkáte, že toto onemocnění - jako každé jiné - se mě ani mých známých přece netýká, ale podívejme se na statistiky: onemocnění srdečně-cévní soustavy jsou v dnešní době zodpovědná za 30% úmrtí na světě, v České republice je to dokonce přibližně 50% z celkové úmrtnosti (podle údajů České společnosti podpory zdraví umírá na srdeční zástavu v České republice ročně 20 000 lidí). Z toho vyplývá, že kardiovaskulární onemocnění bychom neměli podceňovat, s náhlou srdeční příhodou se můžeme setkat kdykoliv a kdekoliv v našem okolí.

Fibrilace srdce s následnou zástavou oběhu nemusí být zapříčiněna pouze ischemickou chorobou srdeční. Může nastat jako konečný důsledek při nedostatku kyslíku (dušení, topení), při ráně elektrickým proudem, při iontové nerovnováze, otravou některými látkami, v pokročilém stadiu šoku či u lidí s poruchami srdečního rytmu.


 

Boj o čas, řetěz přežití

Při zástavě krevního oběhu je logicky pozastaven rozvod kyslíku ke tkáním a jednotlivým buňkám. Největší postih je v tomto případě na mozku, kdemozkové buňky již po 5 minutách bez kyslíku nenávratně hynou.

Proto při záchraně člověka postiženého zástavou krevního oběhu hraje nejvyšší roli čas.

          Boj o život = boj o čas

Jak bylo zmíněno výše, mozkové buňky začínají odumírat již po 5 minutách bez kyslíku, a proto je nutné, aby do této doby byla poskytnuta náležitá pomoc. Statistiky ukazují, že s každou minutou, která uplyne od srdeční zástavy, klesá pravděpodobnost přežití o 7-10%, čili po 10 minutách bez poskytnutí pomoci je šance na přežití či zachování plné funkčnosti mozku takřka nulová.

Když jsme svědky náhlé zástavy oběhu, co uděláme? Nejčastěji zavoláme záchrannou službu, a tím pro nás veškeré zachraňování končí. Ale položme si otázku, za jak dlouho je zdravotnická záchranná služba schopna dorazit k postiženému a poskytnout mu pomoc. Vycházejme z průměrných hodnot:

   1 minuta - rozpoznání příhody
   1-2 minuta - přivolání dalšího zachránce, volání ZZS
   6 minut - vyslání posádky ZZS, příjezd na místo
   2 minuty - nalezení postiženého a defibrilace.

Celková doba je vyšší než 10 minut a to za předpokladu přímého svědectví příhody a rychlého příjezdu ZZS, který není vždy zaručen.

Dočasným řešením na oddálení smrti či nevratného poškození mozku je použití kardiopulmonální resuscitace KPR, která sice na nějakou dobu zajistí náhradní krevní oběh, avšak neobnoví normální funkci srdce. Ta bývá obnovena až po příjezdu ZZS pomocí přístroje - defibrilátoru (pomocí elektrického výboje obnoví normální činnost postiženého srdce). Právě defibrilátor je účinný recept na fibrilující srdce, bohužel ve většině případů není jeho použití včasné a z tohoto důvodu nepřežívá náhlou zástavu oběhu více než 95% postižených.

Včasná defibrilace je součástí tzv. Řetězu přežití (kroky vedoucí k úspěšné resuscitaci), který doporučuje Evropská rada pro resuscitaci ERC ve svých nejnovějších resuscitačních postupech Guidelines 2005.

Řetěz přežití:

   1. Včasné rozpoznání náhlé srdeční zástavy, přivolání ZZS
   2. Včas zahájená KPR
   3. Včasná defibrilace
   4. Rozšířená KPR, poresuscitační péče


Na závěr opět trochu statistiiy:

Okamžitá KPR prováděná laiky zvýší naději na přežití 2-3krát.
Okamžitá KPR včetně defibrilace (AED) může zvýšit přežití až na 49 -75 %.


 

Automatizované externí defibrilátory

Automatizovaný externí defibrilátor je přístroj, který dodá srdci ve stavu komorové fibrilace řízený elektrický výboj sloužící k obnovení normálního srdečního rytmu - tvz. defibrilace.

AED je určen zejména pro školené laiky - nezdravotníky.

AED je počítačově řízený, spolehlivý a bezpečný, jeho obsluha je snadná, intuitivní, údržba minimální. Váží 2-3 kg - je lehký a mobilní.

Používání AED doporučují postupy pro resuscitaci vydané ERC.

Po zapnutí navádí obsluhu mluvenými a/či textovými pokyny v poskytování první pomoci. Jako první vyzve - pokud tak již není učiněno - k připojení elektrod, které jsou součástí přístroje. Obsluha nalepí elektrody postiženému na hrudník (místo nalepení elektrod je znázorněno na přístroji či přímo na elektrodách). Po nalepení a připojení elektrod provede AED automaticky analýzu srdečního rytmu a vyhodnotí, zda může podat výboj - defibrilovat. Pokud výboj doporučí, sám se nabije a vyzve obsluhu ke stisknutí tlačítka podání výboje (nějaké typy AED mohou podat výboj automaticky). V obou případech - kdy je výboj na základě analýzy doporučen a dodán i kdy doporučen není - AED dále navádí obsluhu v poskytování první pomoci.

Jediné, co obsluha musí udělat, je zapnout přístroj, nalepit elektrody (či naopak) a řídit se pokyny přístroje. Dále by zachránce měl ovládat techniku KPR (ta je zahrnuta v základním školení AED, ačkoliv v dnešní době by ji měl ovládat každý), žádné jiné speciální zdravotnické znalosti a dovednosti nejsou potřebné.

S nástupem automatizovaných externích defibrilátorů již není nutné vyčkávat příjezdu zzs, účinnou pomoc mohou poskytnou i nezdravotníci - školení laici, kteří svým včasným zásahem a použitím AED mohou zachránit život (jsou dokonce i případy, kdy byl AED úspěšně použit člověkem, který ho nikdy předtím neviděl). Záleží pouze na dvou podmínkách: odhodlání zachránit a dostupnosti AED.

Právě dostupnost AED je důležitým faktorem. Kde všude by měly být AED umístěny?

V prvé řadě by AED měly mít nezdravotnické složky, které zasahují v krizových situacích: policisté, hasiči, bezpečnostní agentury, horské služby apod. Dále by bylo vhodné mít AED na místech se zvýšeným rizikem možného výskytu náhlé zástavy oběhu, což jsou místa s vyšší koncentrací lidí nebo s vyšší fyzickou či psychickou zátěží (viz tabulka). Odlehlá místa (příhraniční či horské obce apod.), kde není zaručen rychlý přjezd zzs by si tento přístroj jistě také zasloužila, taktéž praktičtí lékaři i specialisté by se měli zamyslet o vybavení své ordinace AED defibrilátorem.

V zahraničí jsou výše zmíněná místa standardně AED přístroji vybavena, případně se jimi vybavují. V naší republice je však situace jiná. Míst s dostupností těchto přístrojů je v České republice velmi málo. Nicméně v poslední době se problematika AED dostává čím dál víc do popředí a stále více institucí o jejich pořízení jeví zájem. Již nyní mají AED k dispozici např. některé letecké společnosti ve svých letadlech, některé policejní stanice, hasičské stanice a horské služby, objevují se v hotelech, lázních, na sportovištích (plavecké bazény, zimní stadiony, golfové kluby), dokonce si je pořizují i některé soukromé osoby.

I přes tyto první vlaštovky je v naší zemi o AED defibrilátory žalostně malý zájem, velice málo lidí chápe potřebu prevence srdečně-cévních onemocnění a aktivního boje s náhlou zástavou oběhu, která končí v drtivé většině smrtí.

Pokud AED defibrilátorů bude v celé zemi jen několik desítek kusů jako je nyní, bude malá pravděpodobnost, že postižení se stane právě v jejich dosahu a statistiky úmrtí na náhlou zástavu oběhu se nijak výrazně nezmění. Až budou ale AED opravdu rozšířeny a jejich dostupnost bude běžná, ukáže se teprve jejich síla.



Projekt Srdce v Bezpečí

Společnost MEDIPRAX CB s.r.o. na podporu první pomoci při náhlé zástavě oběhu a automatizované externí defibrilace založila projekt Srdce v bezpečí, v rámci kterého:

  • se snaží přiblížit veřejnosti problematiku kardiovaskulárních nemocí a náhlé zástavy oběhu
  • seznamuje veřejnost s doporučenými postupy resuscitace a automatizovanou externí defibrilací
  • nabízí AED defibrilátory na místa jejich potencionální potřeby a zdůvodňuje jejich význam
  • prodává AED defibrilátory, součástí prodeje AED je školení první pomoci s použitím AED
  • zájemcům nabízí školení první pomoci s použitím AED
  • nabízí výcvikové-tréninkové AED přístroje 
 

 

Školení první pomoci s použitím AED

Základní školení obsluhy AED (s využitím elektronického pacienta příp. s demo přístrojem) je automaticky poskytováno s každým prodaným přístrojem. 

V případě zájmu nabízí společnost MEDIPRAX CB s.r.o. ve spolupráci s lékařem školení první pomoci s použitím AED. Školení je v rozsahu cca 4 hodin a zahrnuje teoretickou a praktickou část.

  • Teoterická část: problematika náhlé zástavy oběhu, základy první pomoci, postupy kardiopulmonální resuscitace, prezentace AED.
  • Praktická část: nácvik KPR na figuríně, práce s AED s využitím elektronického pacienta.